Labyrintem smrti - Ariana Franklin

A dala jsem si další díl tetralogie. Říkala jsem si, že další díly ne úplně navazujících knih si nebudu brát hned. Jakože si je nechám na období "nevimjakouknihusimamvzitdoruky". Ale obávám se, že takové období hned tak mít nebudu. Možná o dovolené,..

Tahle je nažloutlá. Stejně jako sešity co vytáhnete po 20 letech ze sklepa. No dobře, mladší generace si může představit sešity svých obstarožních rodičů. Prostě taková ta lehce žluto-béžová. Nenápadná, ale vlezlá a zarytá.

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce - Robert Fulghum

Čokoládově hnědá. Jako hořká čokoláda. Jemná, něžná, tichá, sladká - ale ne na první dobrou, objímající, klidná, vtipná - ale ne až moc třeskutě,.. Krásná. Lidská.

Tenká kniha přečtená za jedno odpoledne. A to jsem si ji šetřila. Některé věty jsem četla několikrát. Tak jako si je vychutnat. Nechat tu čokoládu roztát na jazyku,..

Dokonalá chuť - Natalie Young

Jiskřivě červená. Přesně taková je. Září vtipem, nápadem, přímostí, ironií, možná trochou nostalgie. Šla jsem po ní díky tipu. A to téma mi nedalo spát, dokud jsem ji nedostala. Musela jsem si ji přečíst. Budu doufat, že to není mou momentální náladou, ale prostě jen chutí na něco nového.

Hmmm, chuť. Ona ho zabije a sní. Pěkně po kouscích, po jednotlivých porcích, podle různých receptů  a s různými vzpomínkami. Prostě toho měla dost. Dost podvádéní, přehlížení, stereotypu, nelásky, dost života vedle něj. Chtěla svúj život. Jen svůj, bez něj, bez jeho pohledů, poznámek, odjíždění a zbytečných návratů. A tak si ten život prostě vyvařila.

Asylum - Madeleine Roux

Dostala se mi pod ruku náhodou. Na webu na mě mrkla výzva z nakladatelství. Kdo napíše slušnou recenzi, dostane další díl. Ani mi tak nešlo o druhý díl, jako spíš o to, že se mi líbila obálka. Takové tu "huhuuuu" budeme se bát. Žádná růžová knížka.

Nebudu měnit zvyky a řeknu Vám jakou má pro mě tahle kniha barvu. Je fialová, temně švestkově fialová. Jako balonky na dětském Halloweenu. A já se těšila na temně zelenou s nádechem plísně.
Autorka rozhodně vzala do pera výborný námět. Ten se mi líbil moc, ale opravdu je to kniha pro 16 + -. Jsem už asi stará nebo co :-) -  já se nebála.

Vykladačka smrti - Ariana Franklin

Zvláštní,.. taková zelenošedá, mechová. Ne jako  ty naducaný polštářky v lese co z nich občas vykouknou kloboučky hub, ale spíš jako takový ten mazlavý, tmavý mech na kamenech u vody. Ne nudná, jen temná, smutná,..

Dlouho mi trvalo než jsem se začetla. Pár stran jsem si rovnala postavy, ale vydržela jsem a jsem ráda. Kdybych vybírala podle obálky, tak bych si ji asi nevzala. podle recenzí jsem taky tentokrát nešla, ale ten název mě dostal. Ono to ve finále znamená něco jako soudní patolog a detektivní očko v jednom - ale uznejte sami - Vykladačka smrti - to už zní,.. Přesně jako celá kniha je to staré, zatuchlé, temné, v napětí,...