sobota 3. září 2016

Sedmilhářky - Marika Šoposká, Berenika Kohoutová


Rok vydání: 2016, 1. vydání originálu: 2016
Počet stran: 216
Nakladatelství:    Grada
Ilustrace/foto:    Kristýna Nezvedová

Taková ne úplně černobílá kniha. 

 

Taková místy červená, abyste byly ( no jo, je to pro ženský) pořád ve střehu. 

 

A to si pište, že budete!






Uplně nevim, jestli znáte ten pocit - booožemusimtomítneboasiumřutouhou. Ale asi jo, protože to zná každá ženská nebo holka a je dost jedno, jestli je to nová kniha, nový boty, nebo novej chlap.To nutkání je vždycky stejný. Toužíte, řešíte jo nebo ne a proč víc jo než ne a když si to dostatečně obhájíte tak to popadnete. Já takhle popadla do ruky Sedmilhářky.

A výborný. Jednim slovem výborný a musim říct, že se Sedmilhářkami na věky a nikdy jinak. Moc nevim, jestli si to nepamatuju z knihy, ale tak tohle heslo máme více či méně zarytý všichni, tak by mě to stejně napadlo. 

Taky nevim, jestli máte takový to, že když přečtete knihu a ona vás baví a vy se s ní sžijete, tak se jí pak trochu přizpůsobíte. Teda než zas začnete číst něco dalšího. I když teda s chladným porcováním manžela se asi úplně sžívat nechci, tak nevim jestli nepřehodnotim můj další výběr,...

No ale prostě takhle mě dostaly Sedmilhářky. Jakože sou cool a drzý a skvělý a je jim to všecko jedno a nic je nerozháže. Teda krom rozchodů a ztracený šály a toho, že neumí svíčkovou. To totiž dost sedí a přitom sem o pár let starší, ale tohle mě tak jakože omladilo, akorát teda tak můžu jenom myslet, ale ne moc mluvit nahlas, abych jako nebyla trapná ve svym věku.

To musíte zkusit. To se nedá uplně popsat. Já to asi taky nechci popisovat. Moje milá Grado promiň, ale todle nejde jinak. Já vám akorát můžu říct, co to s váma provede. To teda už vidíte, takže to psát nemusim, ale prostě to je velkej objev. Objevila sem Sedmilhářky a maj taky blog na netu a maj Facebook a Instagram ( co neumim používat) a celý to pokračuje dál a mě to děsně baví a strašně optimisticky nabíjí. 

Takový to holčičí hihňání a drbání a kamarádění se a žití jakože komplet - to je strašně fajn. Prostě každej tejden se těšit co Berenika a pak zas další tejden co Marika. A furt dokola, teda když se na to zrovna jedna nebo druhá nevykvajznou a nenapíšou další příspěvek na blog až pozdě( proč nám to kurnik děláte).

Skvělá a dokonalá tečka za létem. Takový to poslední letní slunce, co občas ozlatí listy co už se nastromech začínaj kroutit a který si ještě chcete užít než přijde podzim a pak už definitivně ta protivná zima,.. Ale letos mě ta mrcha studená nedostane - budu se chodit ohřívat a zlepšovat si náladu k Sedmilhářkám.

 Howg!

 
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 Anotace: zdroj - Grada

Sedmilhářky jsou dvě a mají jasná pravidla!
Marika je systematická, zodpovědná, pracovitá, dochvilná a její život se ubírá správným směrem. Berenika je chaotická, roztěkaná, nedochvilná, líná a její život se každý den změní tak o sto osmdesát stupňů. Přičemž si tyto své vlastnosti mohou kdykoliv vyměnit. Velmi často a rády to také dělají.
Sedmilhářky mluví nahlas, zlobí, hodně milují, pijí spoustu kafe a taky docela dost vína.
Mají stejné oči, stejné kluky (a to doslova!), stejné krémy, stejnou školu, stejné sny, stejnou tchyni a stejnou chalupu. Vychovávají celkem tři nevlastní a jedno vlastní dítě. Zatím…

Deník je plný (ne)skutečných zážitků o tom, jak žijí, co dělají, čím se baví dvě Sedmilhářky, které nedodržují žádná pravidla, rychlost, předpisy, předbíhají ve frontách, zvoní na cizí zvonky a zapomínají dětem vyměňovat pleny…
Věříte tomu? Přečtěte si 7lhářčí deník a uvidíte, jak to s nimi prostě je. Nudit se rozhodně nebudete!
Ministryně sedmilhářství varují: „Tato kniha způsobuje neposednost, záchvaty smíchu, tvrdošíjnost a bezvýhradní lásku k dobru!“ 



Žádné komentáře:

Něco málo o holce z tramvaje

Vždycky jsem četla ráda, ale až zas poslední dobou na to najdu trochu času cestou do práce a zpět. Prostě nastoupím do tramvaje a zapíchnu nos na půl hodiny do knihy nebo do čtečky.

Někdo dává knihám hvězdičky, někdo čísla - já jim začala dávat barvy. Fakt, zkuste to. Představte si knihu kterou čtete a uvidíte, že je barevná. Pro každého jinak.

Za každou návštěvu jsem ráda, každý komentář mi napoví, co jsem udělala dobře nebo špatně.