Něco málo o holce z tramvaje

Vždycky jsem četla ráda, ale až zas poslední dobou na to najdu trochu času cestou do práce a zpět. Prostě nastoupím do tramvaje a zapíchnu nos na půl hodiny do knihy nebo do čtečky.

Někdo dává knihám hvězdičky, někdo čísla - já jim začala dávat barvy. Fakt, zkuste to. Představte si knihu kterou čtete a uvidíte, že je barevná. Pro každého jinak.

Za každou návštěvu jsem ráda, každý komentář mi napoví, co jsem udělala dobře nebo špatně.

neděle 3. dubna 2016

(V)hodné tělo - Eve Ensler

Zas bez tipu, zase naslepo a trefa!
Zářivě oranžová  knížka. Je jaro a tahle kniha je jarní, i když i podzim by jí asi slušel a ta trocha sentimentu v padajícím listí,.. Ale ne, neni sentimentální. I přes osobní a osobité příběhy ze života - a co je ze života, občas sentimentální bývá - tak i přesto je ta kniha pozitivní.


Nevím jak ostatní ženy, ale já svoje tělo nemám ráda. Ne celé, ale ty jednotlivé části mě rozčilujou. Břicho, zadek, stehna,.. Jo a taky zuby, nos, malíčky na nohách, vlasy, ..  No jasně, asi to tak má většina holek. Sice vím i o svých přednostech -  nebo tedy si myslím, že ty přednosti mám - ale to mi nějak neumožňuje přestat myslet na " tamty" věci. Nečekala bych kolik podobných pocitů, příběhů, stesků a lásky na těch stránkách najdu. Tenká knížka, co jí ale vůbec nic nechybí a každé slovo navíc by bylo zbytečmé. Tak akorát, aby mi dovolila se zamyslet ale nedovolila mi se litovat. Luxusně napsané, rychle přečtené a nezapomenutelné. Dalo mi to něco nového a i když to svoje břicho a zadek a stehna stejně ráda nemám, tak už mě to tolik netrápí.

Nečetla jsem ani neviděla jsem Monology vagíny od téhle autorky. Bylo to jednu dobu strašně in a já in věci nějak nerada. Chci si k věcem sama najít cestu a ne plout s davem. Takže asi proto mě potkala tahle kniha. Aby mě oklikou zavedla k Monologům vagíny :-) No, tak jsem si je přidala na seznam...







V této knize se autorka slavných Monologů vaginy zamýšlí, co znamená „mít (v)hodné tělo“.
Enslerová se svěřuje jak s nechutí ke svému „více než čtyřicetiletému“ břichu, tak k nejrůznějším trenažerům, dietám a fašistickým osobním trenérům. Individuální výpovědi zachycují stárnoucí editorku ženského magazínu, která je dodnes pronásledována kritickými poznámkami své matky a zoufale se honí za dávno ztraceným mládím, zatímco neúnavně provádí sedy lehy, mladou Afroameričanku trpící hladem v táboře na hubnutí, portorikánskou ženu z Brooklynu, jež se nebojí velkého zadku: jejím největším děsem je povislost pozadí (tzv. druhý pár stehen), pětatřicetiletou modelku - manželku plastického chirurga, kterou její perfekcionistický manžel centimetr po centimetru mění k dokonalosti, mladou lesbičku pracující v piercingovém studiu s bradavkami propíchnutými kovovými tyčinkami, Židovku, čtyřicátnici, která si nechá kvůli staršímu manželovi zúžit vaginu, Italku, kterou v dětství zneužil matčin partner, a ona svou nejistotu obrací v nenávist k vlastnímu tělu.
Nakonec nám Enslerová představuje i několik žen, které se svým tělem dokázaly najít smír: Slavná herečka Isabella Rossellinyová hovoří o tom, jak ji propustila významná kosmetická firma, protože měla čtyřicet a byla silná a nesmlouvavá; čtyřiasedmdesátiletá masajská žena oslavuje každé tělo jako znak božské rozmanitosti; Indka, jež si sice oblíbila šlapací pás v posilovně, ale zároveň má ráda své ženské tvary, které jediné dokážou správným způsobem udržet sárí; v Afgánistánu se Enslerová setkává se zahalenou ženou, která je kvůli sladké a zakázané chuti zmrzliny ochotna riskovat uvěznění...
Kniha je působivou, hluboce dojemnou i nesmírně vtipnou výpovědí o životě dnešních žen, které mají nejrůznější schopnosti, často i velké možnosti, ale jen s velkými obtížemi jsou schopny přijímat sebe samé - svá (tak různá) těla..

4 komentáře:

Tamara Tvídová řekl(a)...

Musím říct, že mě to dost nalákalo :) Své tělo taky nějak extra nemiluju, ale kdo jo :D takže každé smíření se navíc se hodí!

Gabriela K. řekl(a)...

Jojo je to strašně potřebná knížka - pro většinu žen :-)

Mari Choi řekl(a)...

Zní to doopravdy zajímavě,uvažuji, že si knihu přečtu.

Gabriela K. řekl(a)...

Tak pak dej vědět :-)