Náročná kniha,... V některých anotacích jsem narazila na to, že se čtenáři zaobírali nesrovnalostmi v příběhu, který má být podle skutečného příběhu, nicméně na faktu jako takovém to příliš nemění,.. Možná pochmurné čtení, ale stojí za to si knihu přečíst.
Politické vězeňské tábory v Severní Koreji fungují dvakrát déle než Stalinovy gulagy a dvanáctkrát déle než Hitlerovy koncentrační tábory. Doposud se nepodařilo utéct žádnému z tisíců vězňů, kteří se v severokorejských táborech narodili a vyrostli. Žádnému, s výjimkou Sinai Tong-hjoka.
Blaine Harden v knize Útěk z tábora 14 vynáší na světlo temná tajemství Severní Koreje, jejíž despotický totalitní režim čímž by se podlomila lidského ducha jejích obyvatel nemá na světě obdoby. Díky Sinaiovu svědectví o jeho uvěznění a neuvěřitelném útěku mají čtenáři konečně možnost nahlédnout za neproniknutelné zdi a ostnatý drát - Sinaiovýma očima hledíme na matku, se kterou soupeří o jídlo, na dozorce, kteří se z chlapce snaží vychovat donašeče, a stáváme se přímými svědky popravy Sinaiovy matky a bratra.
Ačkoli jméno nechvalně známého "Milovaného vůdce" Kim Čong-ila zarezonovalo ve všech zemích, Severní Korea zůstává odříznuta od zbytku světa i poté, co se vlády ujímá jeho třetí syn Kim Čong-un. Stále méně cizinců smí vstoupit na severokorejskou půdu a jen pár šťastlivců se smí těšit z privilegia opustit hranice svého rodiště. Severní Korea trpí hladem, křivky o žebrácké holi a nahání strach celému světu arzenálem atomových zbraní. Je také místem, kde láska a lidská práva jsou dva stejně neznámé pojmy. Přibližně dvě stě tisíc vězňů si odpykává celoživotní tresty v politických vězeňských táborech. Ale vláda Severní Koreje existenci těchto táborů navzdory jasným záběrům z vesmírných družic tvrdošíjně popírá.
Hardenovo hrůzostrašné vyprávění odhaluje nepoznanou dystopia a soustřeďuje se na výjimečného mladého vězně, který přežil první čtvrtinu života v nejtvrdším vězení nejpřísnější střeženého státu. Útěk z tábora 14 nabízí čtenářům dosud nevídaný pohled do nejhlubšího nitra asi nejzoufalejšího národu na Zemi. Odvíjí se před vámi příběh o vytrvalosti a odvaze, o neutuchající naději a touze žít svobodný život.
Politické vězeňské tábory v Severní Koreji fungují dvakrát déle než Stalinovy gulagy a dvanáctkrát déle než Hitlerovy koncentrační tábory. Doposud se nepodařilo utéct žádnému z tisíců vězňů, kteří se v severokorejských táborech narodili a vyrostli. Žádnému, s výjimkou Sinai Tong-hjoka.
Blaine Harden v knize Útěk z tábora 14 vynáší na světlo temná tajemství Severní Koreje, jejíž despotický totalitní režim čímž by se podlomila lidského ducha jejích obyvatel nemá na světě obdoby. Díky Sinaiovu svědectví o jeho uvěznění a neuvěřitelném útěku mají čtenáři konečně možnost nahlédnout za neproniknutelné zdi a ostnatý drát - Sinaiovýma očima hledíme na matku, se kterou soupeří o jídlo, na dozorce, kteří se z chlapce snaží vychovat donašeče, a stáváme se přímými svědky popravy Sinaiovy matky a bratra.
Ačkoli jméno nechvalně známého "Milovaného vůdce" Kim Čong-ila zarezonovalo ve všech zemích, Severní Korea zůstává odříznuta od zbytku světa i poté, co se vlády ujímá jeho třetí syn Kim Čong-un. Stále méně cizinců smí vstoupit na severokorejskou půdu a jen pár šťastlivců se smí těšit z privilegia opustit hranice svého rodiště. Severní Korea trpí hladem, křivky o žebrácké holi a nahání strach celému světu arzenálem atomových zbraní. Je také místem, kde láska a lidská práva jsou dva stejně neznámé pojmy. Přibližně dvě stě tisíc vězňů si odpykává celoživotní tresty v politických vězeňských táborech. Ale vláda Severní Koreje existenci těchto táborů navzdory jasným záběrům z vesmírných družic tvrdošíjně popírá.
Hardenovo hrůzostrašné vyprávění odhaluje nepoznanou dystopia a soustřeďuje se na výjimečného mladého vězně, který přežil první čtvrtinu života v nejtvrdším vězení nejpřísnější střeženého státu. Útěk z tábora 14 nabízí čtenářům dosud nevídaný pohled do nejhlubšího nitra asi nejzoufalejšího národu na Zemi. Odvíjí se před vámi příběh o vytrvalosti a odvaze, o neutuchající naději a touze žít svobodný život.
2 komentáře:
Vzhledem ke stáří článku už je to možná irelevantní, nicméně kdyby to náhodou někdo ještě četl a chtěl z toho nějakým způsobem vycházet, jakožto korejštinu ovládající návštěvník si neodpustím opravu. Jméno uprchlíka z tábora (které si zvolil po příchodu do Korejské republiky) je Sin Tong-hjok (v nejčastější podobě v zahraničí Sin Dong-hyuk). Nejedná se o útok na autorku, jen jsem chtěla uvést věc na pravou míru, kdyby náhodou :) Také všem, kteří mají zájem o četbu o KLDR, doporučuji spíše Není co závidět, ohledně jejíž věrohodnosti není tolik kontroverzí. I tak je samozřejmě Útěk knihou, která stojí za přečtení a udělání si vlastního názoru.
Tak jsem si říkala že už nebudu psát, ale třeba mě tohle nakopne :-) To, že se někdo podívá na blog, který cca dva roky nejede. A těch návštěv je tu celkem dost - moc díky za komentář a doporučení. Podobné knihy mám ráda, takže jako tip na léto je to super.
Okomentovat